Technika je pro nás užitečnou pomůckou na cestě dopředu. Ne víc a ne míň. Technika by se tedy nikdy neměla stát důležitější než živý vztah (setkání), který je jedinečný. A i když je důležité u techniky vytrvat a pracovat s ní do hloubky, v určité chvílí je potřeba ji umět opustit nebo zjednodušit. Meditace a kontemplativní modlitba jsou v zásadě totiž hodně prosté. Většinou však máme s technikou jiný problém – že jí opouštíme příliš brzy (například kvůli tomu, že nás nudí, hledáme nové zážitky, očekáváme určitý pocit, který nepřichází, nebo někdy proto, že se právě technika nedaří). Naše já si najde vždy mnoho „háčků“, za které nás chytne a odtáhne nás pryč od cvičení. Proto tak často různí moudří lidé připomínají potřebu vytrvalosti a trpělivosti. My navrhujeme s jednou technikou pracovat alespoň 21 dní (aby si člověk vytvořil návyk).
Nejčastější technika, kterou si člověk ze setkání odnáší, je individualizovaná technika – tzn. ušitá na míru jeho potřebám, zkušenostem a zdrojům. Tu ve výčtu technik nenajdete.
In technika
Účelem In techniky je naučit se prožívat jakékoliv situace v pokoji a milující Přítomnosti. Jde o trénink v umění propojení, které nám umožňuje vidět a zažívat jakoukoliv životní situaci ve společenství s milujícím Bohem (nebo ve stavu lásky a pokoje) a díky tomu objevovat (dříve nebo postupně) nové možnosti, jak situaci nejlépe zvládnout a prožít. Cenné je to, že nás In technika učí nejen situaci lépe zvládnout, ale vzít ji jako příležitost pro nové setkání s milující Přítomností. Láska je největší proměňující silou. Výstižně popisuje smysl In techniky úryvek za žalmu 23: „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi Ty.“
Žebřík
Žebřík je velmi jednoduchá a přitom užitečná technika, která má za cíl nás učit využívat jakoukoliv starost nebo situaci, kterou aktuálně řešíme, jako příležitost (nebo odrazový můstek) k setkání s Bohem (nebo k bytí v lásce). Z každé situace, obavy nebo nepříjemné myšlenky můžeme tak vytvořit novou příčku pomyslného žebříku, po kterém můžeme „stoupat“ (nebo „sestupovat“) do Boží blízkosti (do stavu lásky). V rámci techniky člověk opakovaně trénuje pohyb od problémové situace do vědomí Boží blízkosti. Smysl techniky hezky vystihují slova sv. Pavla: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha. (Řím 8:28)
Dveře vděčnosti
Tato technika nás učí (pravidelně a plněji) si uvědomovat věci, za které můžeme být v životě vděční, a vytvářet si tak vnitřní zásobárnu (poklad). Není totiž samozřejmostí, že situace (důvody)vděčnosti vidíme. Často mohou totiž zůstat opomenuté, jakoby zakryté nánosem starostí, obav nebo jiných myšlenek. Technika nás učí „otevřít dveře“ naší pozornosti a všímat si zejména maličkostí, které by mohly naší pozornosti snadno uniknout. Také nás vede k tomu, abychom se na situace dívali z jiné perspektivy než jen „libí se mi – nelíbí se mi“. Učíme se využívat situace, za které jsme vděční, jako dveře do milující Přítomnosti. Výstižně popisuje smysl techniky sv. Pavel: „Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Phil 4, 4 -7)
Myšlenky
Technika má svůj původ v prastaré moudrosti prvních křesťanských mnichů a mnišek žijících na poušti (původní verze je známá pod názvem „antirhetická metoda“). Mniši objevili, že na to, jak se cítíme a jak reagujeme, mají značný vliv naše myšlenky (jak o situaci přemýšlíme a jak ji vnímáme). Ty můžou být z velké části pravdivé nebo naopak zkreslené, mohou nám pomáhat nebo nám na naší cestě škodit. Naučili se tedy myšlenky rozpoznávat a odpovídat na ně, většinou slovy písma nebo vzýváním Božího jména. Nemůžeme ovlivnit, jestli k nám nějaká myšlenka přijde nebo ne, ale můžeme ovlivnit to, jestli a jak na ni reagujeme. Myšlenky tedy nemusíme potlačovat nebo plýtvat energií na dialog s nimi – stačí nechat v sobě rozeznít vhodnou odpověď, která bude na nás mít dříve nebo později vliv. Máme příležitost (a právo) nechat v sobě znít to, co nám bude na cestě životem více pomáhat. To nás může naučit tato technika.
Dárek
Technika dárku vychází ze zajímavé úvahy, že potřebné zdroje k řešení situace máme mnohdy již ve svém životě k dispozici – jen je potřeba je najít a zapojit. Byli jsme v životě Bohem mnohokrát obdarovaní. Tyto dárky jsou naše zážitky, silné chvíle, věty a poselství, které jsme někde slyšeli nebo četli, naše vztahy, naše dovednosti a to co jsme se někdy už naučili. Často jsou překvapivě zajímavé dárky ukryté v tom, co nás baví, co děláme rádi. Pojďme si s nimi hrát – využijme sílu své představivosti a kreativity. Bůh má rád naši tvořivost.
Chrám
Technika pracuje se zaměřením pozorností dovnitř (do nitra/ do srdce). Tento způsob meditace se objevuje v různých tradicích (Terezie z Avily a vnitřní modlitba, modlitba srdce v rámci východního hesychasmu, Fratišek de Osuna a ponoření se dovnitř, Jeanne Guyon, atd.) a může být pro některé lidi velmi přínosný.
Trojlístek
Tato technika napomáhá rychlému a silnému zklidnění, ať jste kdekoliv. Má blízko k předešlé technice. Protože je jednoduchá, může být vhodná i pro děti, které se chtějí seznámit s vnitřní modlitbou.
Dech
Technika pracuje s klidným dýcháním, které je často nejdostupnějším a zároveň nejefektivnějším prostředkem celkového zklidnění. V mnoha náboženstvích je stejné nebo velmi podobné slovo použito pro dech a pro Božího ducha nebo Ducha svatého. Dech se může stát velmi jednoduchým a přitom hlubokým nástrojem meditace.
Ladička
Tato technika pracuje se schopností přeladit se na žádoucí (užitečnou) reakci a prožívání v dané situaci. Když muzikanti ladí svůj nástroj, ztiší se a vnímají správný tón, na který se pak snaží naladit. I my můžeme být dobře naladěným „nástrojem pokoje v rukou Mistra“. Když jsem se učil ladit kytaru (DŽ), pomáhalo mi podladit strunu trochu níž a poté ji doladit na patřičný tón. Stejné to může být i při práci s námi samotnými – krátká představa zhoršení reakce (podladění) může pak usnadňovat správné naladění dobrým směrem. S tím pracuje i tato technika.
Odpočívání
Technika odpočívání je zaměřena zejména na tělesné uvolnění a poté odpočívání v Boží přítomnosti. Nic neřešíme, jen relaxujeme. Učíme se plně být v pokoji a lásce.
Pohyb
Tato technika využívá tělesného pohybu jako prostředku pro vyjádření vztahu s Bohem. Mnohdy je tento způsob efektivní, když má člověk obtíž se soustředit. Můžeme o to víc zapojit tělo, ať nám pomáhá v meditaci.
Slovo
Tato technika využívá krátké podpůrné věty nebo slova, kterou (které) si člověk v nitru opakuje. Jde o prastarý meditativní způsob, jež s oblibou využívali pouštní otcové a matky. Slovo, které si opakujeme, na nás působí (postupně nás ovlivňuje), nemusíme jej logicky rozebírat, nemusíme nad ním v tuchu chvíli přemýšlet. Jde o to nechat jej pravidelně rozeznít. Staří mniši přirovnávali naši mysl k mlýnu, který neustále něco mele. Pokud tam dáme dobré zrno, bude to k našemu užitku, pokud tam nasypeme plevel, nic z toho nebude.
Živý obraz
Tato technika pracuje z vizualizací (vyvoláním představy) určitého obrazu nebo příběhu z Bible. Člověk nechává na sebe opakovaně obraz působit, někdy se stává i součástí dané scény. Tato technika může být velmi silná pro lidi, kterým je blízká obrazná představivost (nebo zrakové vnímání).
Plná přítomnost
Tato technika nás učí být plně v přítomném okamžiku s Bohem (nebo v lásce).
Laskavost
Tato technika podporuje soucit, empatii, porozumění, trpělivost a emoční inteligenci. Také je vhodná při práci na konfliktních nebo neuspokojivých vztazích.